Proč už nedržím tříměsíční finanční rezervu (a proč mi to nevadí)
Skoro každá rada o osobních financích začíná stejně: Mějte rezervu na 3 až 6 měsíců výdajů. Radí to banky, poradci, knihy o financích. Při našich rodinných výdajích kolem 75 000 Kč měsíčně bych podle tohohle pravidla měl mít odloženo někde mezi 225 000 a 450 000 Kč.
Na běžném účtu mám kolem 40 000 Kč.
A nemyslím si, že dělám chybu.
Jak jsem se k tomu dopracoval
Dřív jsem o rezervě přemýšlel úplně stejně jako většina lidí – čím víc, tím líp. Postupně mi ale došlo, že rezerva není cíl sám o sobě. Je to nástroj na překlenutí nečekané situace, a jako každý nástroj by měl odpovídat riziku, které člověk skutečně nese.
Někdo pracuje jako OSVČ v oboru, kde tři měsíce bez zakázky znamenají reálný problém. Někdo jiný má stabilní zaměstnání, víc zdrojů příjmu a za sebou investiční portfolio, které v krajním případě může použít. Je logické, že tihle dva lidé nepotřebují stejně velkou rezervu, i kdyby měli identický příjem.
Co na to říká Vanguard
Když jsem narazil na studii Vanguardu A Practical Guide to Managing Your Cash, docela mě uklidnilo, že dochází ke stejnému závěru – univerzální výše rezervy podle nich neexistuje. Doporučují místo toho zohlednit hlavně:
- stabilitu zaměstnání a to, jak rychle by člověk sehnal novou práci,
- další zdroje příjmu,
- velikost investičního portfolia,
- rodinnou situaci,
- osobní ochotu nést riziko.
Jinými slovy, dva lidé se stejným příjmem mohou potřebovat úplně jinou rezervu. To mi dává mnohem víc smyslu než plošné „3 měsíce výdajů pro všechny“.
Proč mi stačí 40 tisíc
Čistý příjem se u mne pohybuje kolem 70 000 Kč měsíčně, k tomu mám příjmy z nemovitostí a investiční portfolio, které jsem podrobně rozepsal ve svém finančním a investičním setupu. Pokud by přišel nečekaný výdaj, mám k dispozici víc vrstev než jen hotovost na účtu:
- peníze na běžném účtu,
- příjem z investičních nemovitostí,
- možnost na pár měsíců pozastavit investování,
- a v krajním případě prodej části portfolia.
Poslední bod lidé často úplně vynechávají, protože berou rezervu a investice jako dva oddělené světy. Já ne. Rozhodně nechci prodávat ETF kvůli rozbité pračce, ale pokud by nastala opravdu mimořádná situace, nevidím důvod držet stovky tisíc korun roky ladem na účtu jen proto, abych se investic nikdy nedotkl. Co je ale pro mě důležité, že ETF v hodnotě několik set tisíc mám po časovém testu a jsem schopen je tedy mít víceméně do druhého dne na účtu. V lednu jsem tímto způsobem řešil nákup investiční nemovitosti, když jsem potřeboval doplatit cca 100k na akontaci bytu. Vím, že někteří lidé mají emoční problém sahat do investic, to ale není můj případ, snažím se portfolio vnímat spíše pragmaticky.
Kolik mě velká rezerva vlastně stojí
Pojďme si to spočítat. Doporučovaná tříměsíční rezerva by u mě znamenala cca 225 000 Kč na účtu. Reálně držím okolo 40 000 Kč. Rozdíl je tedy 185 000 Kč – a právě tahle částka může místo ležení na účtu pracovat.
| Uložení peněz | Roční zhodnocení |
|---|---|
| Běžný účet (0 %) | 0 Kč |
| Spořicí účet (3 %) | 5 550 Kč |
| Celosvětové ETF (průměrně 10 %) | 18 500 Kč |
Nikdo samozřejmě nezaručí, že akcie vydělají každý rok 10 %. Jeden rok to bude plus dvacet procent, jiný minus patnáct. Z dlouhodobého pohledu ale historická data ukazují výrazně vyšší výnos akcií oproti hotovosti.
V čase se ten rozdíl nafukuje
Rozdíl necelých 20 000 Kč ročně se možná nezdá jako závratné číslo. Čas ale pracuje ve prospěch investic. Kdyby těch 185 000 Kč zůstalo investovaných:
- po 10 letech při průměrném výnosu 10 % by hodnota vzrostla na zhruba 480 000 Kč,
- při 3 % na spořicím účtu na asi 249 000 Kč,
- na běžném účtu by pořád zůstalo jen 185 000 Kč.
A ještě jeden pohled, který mi přijde zajímavější. Roční výnos 18 500 Kč představuje skoro čtvrtinu měsíčních rodinných výdajů. Jinak řečeno, za 4 roky mi investování zaplatí přibližně měsíc života navíc jenom z výnosu, za 12 let jsou to tři měsíce, za 20 let už jde o několik měsíců finanční svobody. To pro mě není zanedbatelná cena za pocit bezpečí.
Neříkám, že je to správně pro každého
Tímto rozhodně netvrdím, že by měl každý sjet na rezervu 40 000 Kč. Kdybych pracoval v rizikovém oboru, měl nepravidelný příjem, žádné investice nebo vysoké závazky, rezervu bych klidně navýšil. Stejně tak bych ji zvedl v době recese nebo těsně před větší životní změnou. Podobně jako u konceptu 1000 Kč denně, jde hlavně o to najít si číslo, které sedí na vlastní situaci, ne na cizí tabulku.
Moje pravidlo
Místo otázky „kolik měsíců výdajů mám na účtu“ si radši dávám jinou – jak dlouho bych vydržel, kdyby dnes přestal chodit příjem. Odpověď totiž netvoří jen hotovost, ale součet víc věcí: peníze na účtu, další příjmy, investice, schopnost omezit výdaje a možnost rychle sehnat nový příjem. Přesně tuhle logiku sleduju i v pravidelných investičních ohlédnutích za rokem, kde počítám s přebytky jako s celkem, ne s izolovanou hotovostí.
Závěr
Pravidlo tří až šesti měsíců výdajů je dobrý výchozí bod, ale rozhodně bych z něj nedělal dogma. Každá koruna, která leží roky bez využití, má svou cenu v podobě ušlého výnosu. Proto radši držím menší rezervu a většinu peněz nechávám dlouhodobě pracovat.
Možná se jednou ukáže, že jsem rezervu podcenil. Stejně tak se ale může ukázat, že lidé, kteří dvacet let drželi na účtu několik set tisíc korun, zaplatili za svůj pocit bezpečí statisíce korun v ušlých výnosech.
ddaveid
31 července, 2026Jako rezervu využívám kombinaci spořicího účtu na několik týdnů/měsíců. A pak firefish, dvě půjčky s odstupem 6 měsíců. Obě mají platnost rok a nesou okolo 8,5 % p.a. v eurech.
Pro kontext, vydělávám eura.
No a jako poslední záchrana mohu sáhnout do investic – ETF a BTC.
CestoukFire
31 července, 2026Díky za koment, jak často se stane, že to té rezervy šaháte? Mě se to v posledních letech stalo vlastně jen v případě akontace bytu, jinak jsem na rezervy nikdy šahat nemusel 🙂 Na ten Firefish se musím podívat, zatím s ním nemám žádné zkušenosti..
ddaveid
1 srpna, 2026No realisticky jsem na rezervu sáhnout nikdy nemusel.
Pokud teda nepočítám začátek svého pracovního života (rok 2020), kdy se všechno sesypalo, práce nebyla a musel jsem zařadit ultra low cost life. To jsem ale ani žádnou extra rezervu ani neměl. Žil jsem jen z peněz ze spořícího účtu. A popravdě jsem je víceméně všechny vyčerpal. Vzpamatovávat jsem se mohl až v létě 2021. Tato zkušenost mě naučila, že v mém odvětví musím vydržet minimálně rok bez práce, když bude nejhůř.
A peníze na spořáku budou obvykle ztrácet hodnotu, že jo. I když aktuálně Rajfka dává 4 %.
Takže zavádím si systém, kdy na spořáku (4% pa) musím mít výdaje minimálně na půl roku.
A přes Firefish dvě půjčky (8,5 % pa aktuálně na eurech) s odstupem 6ti měsíců.
Časem bych přes Firefish volil 4 půjčky s odstupem 3 měsíců. Což by mi umožnilo snížit rezervu na spořáku, kterou bych mohl zainvestovat do ETF/BTC.
DP
5 srpna, 2026Díky za článek. Zvážil jsem pro a proti a rozhodl se část rezervy ze spořáku přenést do krátkodobých (tříměsíčních dluhopisů), abych získal vyšší úrok.
CestoukFire
5 srpna, 2026Díky za koment, za mě to takto dává asi větší smysl,
Ať se daří 🙂
Dalibor
Pingback: Minimalismus a FIRE: kolik věcí vlastně potřebuji? - Cestou k FIRE