Pod jedním z článků mi nedávno někdo napsal myšlenku, která se v diskuzích o FIRE objevuje pravidelně. Že celý koncept vlastně jen přesouvá žití do budoucna, přičemž tu dnešní, hezčí a mladší část života člověk obětuje. Že šetříme a investujeme na „jindy“, které nemusí nikdy přijít.